Ostatní programy

PŘIPRAVUJEME:

Peregrinus - cyklus věnovaný putování životem
Program k poznávání dějin evropské, zejména literární kultury kombinovaný s prostorem pro osobním sdílení inspirované daným tématem.
Cyklus on-line pořadů vztažených k symbolickému odkazu na cestu životem a poutnictví ve smyslu postupného, přirozeného nabývání moudrosti. Během šesti programů se projdeme dějinami evropské kultury (tu a tam s nezbytným přesahem do dalších oblastí), přesněji řečeno necháme se jimi provést od těch nejpovolanějších: poutníků z mytických a literárních příběhů i z dalších děl velkých myslitelů a umělců. Zajímat nás bude zejména to, jakou sílu a inspiraci z nich pro sebe můžeme čerpat i dnes.
          Zoom: https://us02web.zoom.us/j/87274728750
Termíny jsou pohyblivé, sami můžete vybrat, který den se program uskuteční! (Na výběr termínu se dostanete zde, z nabízených možností prosím volte klidně i více než jednu, pokud v daný termín můžete.) Na program je nutné se předem přihlásit (stačí výběrem termínu nebo e-mailem na info@sirsispolecenství.cz, případně na tel.: 603 789 838 - a zavolejte i v případě, že byste potřebovali pomoci s výběrem termínu).
Program je určený primárně členům obce, nicméně do naplnění kapacity se mohou přihlásit i nečlenové.
 
Prosinec: Renesanční poutník: Ve víru světa – ve víru světla
Představte si barvitý renesanční svět a v něm člověka, který si začíná mnohem lépe a intenzivněji než dosud uvědomovat svoje místo v něm, geografické souvislosti i vlastní vztah k tomu, co nás přesahuje.
Člověk procházející krajinou měst, vesnic a pozvolna kultivovanou přírodou, kterou si kousek po kousku sám podmaňoval, si musel připadat jak uprostřed obrovského mraveniště. Učí se osobně vidět krásu, ale zároveň spatřuje mnohem pronikavějším pohledem i její odvrácenou tvář: chudobu, špínu, neřesti… Na jedné straně dochází k prudkému nárůstu vzdělanosti, na druhé straně stojí stále striktně hierarchické uspořádání společnosti, které dává jen málokomu šanci vymanit se z jednou daného řádu a vydobýt si v něm lepší místo. A tak vznikají díla, v nichž se jedinečným způsobem mísí lidská vznešenost i malost, pronikavý důvtip a hloupost, ryzost ideálů i podlá temná zákoutí lidských duší, hra protikladů. Tomu všemu pak ale vévodí obrovské úsilí jít (a dojít) tam, kde tušíme světlo: čisté a zušlechťující.
Inspirovat se budeme zejména Dantem a jeho Božskou komedií, Chaucerem a jeho třiceti poutníky do Cantebury a zpět do hospody, Villonem a jeho protloukáním se drsným světem pozdně středověkého velkoměsta, Pantagruelem a fantaskním světem renesančního humoru, a nakonec Donem Quijotem.

Leden: Barokní poutník – Labyrint svět
(nástrahy, lákadla a pasti světa, pády i příkoří, drsný střet s reálným životem, bloudění, rány a bolesti)
Vzdělání – to slovo bylo v našem prostředí baroku v dobách nedávných velmi tendenčně a neprávem upíráno. Ale ono mu patří! Baroko je časem, kdy se lidé vydávali na pouť, ať již fyzickou nebo symbolickou (v knihách, ve svém nitru…), aby hledali posilu pro svou víru, řád pro svůj život, pochopení světa a svého místa v něm, odpověď na otázky, jak nakládat se svým životem dál. Barokní pouť byl svébytný, ale ve své době účinný způsob, jak poznávat svět, jak se v něm orientovat a nacházet opory pro svou víru i své porozumění všemu, co nás obklopuje. Pouť nabízela prostor a čas k utříbení si toho, co má smysl, je trvanlivé a cenné, a uvědomění si, co je pomíjivé – tedy prostor a čas, které jinak běžný člověk neměl. Barokní pouť bývala v mnoha ohledech výrazně víc než kdy předtím poutí duchovní.
Často a možná až stereotypně a bez vědomí všech souvislostí se pro toto období používá symbol labyrintu – a má v tom pochopitelně prsty i Jan Amos Komenský se svým asi nejznámějším dílem. Ovšem nezapomínejme, že v barokním labyrintu se vždy z určitých, zásadních úhlů projevuje přísný řád, který je jeho podstatou. Pocit ztracení a bezradnosti je pouze prvotním východiskem, u něhož se ale na barokní pouti nezůstává, je to jen potřebný impulz k cestě.
Zaměříme na úryvky z barokních příběhů Jana Amose Komenského: Labyrint světa a ráj srdce, Hanse Jakoba Christopha von Grimmelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus, Angela Silesia: Cherubský poutník, Johna Bunyana: Poutníkova cesta z tohoto světa do budoucího, a Jonathana Swifta: Guliverovy cesty.
 
Únor: Romantický poutník – Cesta k výšinám
(lásky, touhy a sny v našem životě)
Tento typ poutníků hledá ideál, který k životu bytostně potřebuje. Cosi jako čistou vertikálu života – a je to poutník osamělý, jemuž čistotou vyhovuje jen neposkvrněná příroda. Svět a lidé jsou zpravidla jeho ideálům a snům velmi daleko, zato tito poutníci mývají hluboký cit pro spiritualitu.
Zabývat se budeme texty Williama Blakea a jeho věčnou poutí časem, Novalisem (Modrý květ), Byronem (Manfréd, Childe Haroldova pouť), Hölderlinem a jeho Hyperionem a samozřejmě Karlem Hynkem Máchou a jeho poutí krkonošskou.
 
Březen: Poutník našeho času – Zapomenout, jak běží čas
(zpomalování života, důraz na prožitek bez ohledu na čas)
Čas se zrychluje, a tak v určité době je nejcennějším atributem poutníků dokázat pobývat tak trochu mimo čas nebo svůj život prožívat toku času navzdory. Každý z těch, o nichž bude řeč, si dokázal v životě vyhradit prostor pro „chvíli pozorného ticha“ vždy, když to potřeboval, a z jejich, byť nelehké cesty životem je znát vroucí vztah ke světu navzdory všem nedokonalostem a příkořím, které můžeme vnímat. Provázet nás budou Jack London, Jack Kerouac, Antoine de Saint-Exupéry, Josef Čapek a Jan Čep.
 
 
 
Duben: Pro budoucí poutníky a poutnice – Smysl pouti, který trvá
(prostor pro představení vlastních oblíbených textů pro každého účastníka programu)
Co má být mým odkazem?
 
 
 
 

 


KONALO SE:

listopad: Mytický poutník – rozvazování gordického uzlu
(cesty/návraty k počátkům, úsvit našeho života, předškolní dětství, svět plný úžasu, intuitivně mystický)
Mýtus – to je vlastně způsob myšlení: vždy obrazný, takový, kterým jsou nejvíce nadáni děti a básníci. Mytický poutník se objevuje už v úsvitu lidské civilizace, byť poutník si ještě neříká. Člověk si už tehdy v dětství lidstva kladl otázky: Kdo jsem a proč jsem zde? A od chvíle, kdy si začal uvědomovat sám sebe, začal hledat smysl a tajemství života, vydávat se na cesty za tím, po čem touží.
Motiv a symbol gordického uzlu může v určitém smyslu představovat náš postoj k mýtům. Můžeme jej rozetnout a nezabývat se příliš tím, co je v něm svázáno. Anebo jej můžeme pomalu rozvazovat, hledat, kam které vlákno vede, a přitom si nechat otevírat svět, který je nám časově již tak vzdálený, a zjišťovat, že ve skutečnosti je naší duši i našemu duchu mnohem bližší, než se na první pohled zdá.  Touto etapou poutnictví v naší kultuře nás provedou zejména Gilgameš, Aeneas, Beowulf a Prométheus.
 

 

Letní výprava do Země příběhů pro malé unitáře a jejich přátele
I tento rok se uskutečnil prázdninový pobyt pro naše nejmladší členy a příznivce, tentokrát na Šumavě. V týdnu od neděle 11. 7. do soboty 17. 7. byl určen dětem do třinácti let, přičemž děti mladší než pět let musel doprovázet někdo dospělý. Bydleli jsme na chalupě na Opoleneckém potoku mezi Kašperskými Horami a Radešovem. Pobyt byl zaměřen zejména na rozvíjení vztahů k prostředí, v němž žijeme, a k lidem kolem nás. Dalším důležitým cílem pobytu byla přirozená podpora dětské spirituality. Ústředním motivem celopobytové hry byly tentokrát příběhy ze životů unitářských osobností, které se proslavily ve vědě, umění nebo v oblasti pomoci druhým. Provázet nás tak bude například přírodovědec Charles Darwin, lékař Albert Schweitzer, ilustrátorka a autorka knížek pro děti Beatrix Potterová nebo zakladatelka Červeného kříže Clara Bartonová. Zúčastnilo se celkem 16 dětí.
Druhá část pobytu, od 17. do 24. 7., byla určena pro unitářskou mládež (8-15 let) jako vyvrcholení jejího celoročního působení.  Tento pobyt tematicky navazoval na předchozí týden, ovšem program byl s ohledem na věk a zájmy účastníků více zaměřen na rozvoj osobnosti, samostatnost dětí, tvůrčí aktivity a poznávání života v přírodě.
Pobyt zajišťovala Obec širšího společenství českých unitářů ve spolupráci s Unitářskou akademií.

 

ve spolupráci s Unitářskou akademií a Obcí unitářů v Teplicích
dětský unitářský letní pobyt PUTOVÁNÍ ZA DUHOU
 
Společně s Obcí unitářů v Teplicích jsme na něj zažádali NSČU o grant - a dostali jsme 65 000 Kč! Bohužel zákon koronavirové schválnosti způsobil, že letošní grantové řízení bylo z důvodů nutných úspor zrušeno. Máme to vzdát? Když už jsme na tom udělali tolik práce? To jsme nikdo nechtěl. Tak jsme naopak ještě víc napnuli síly a projekt dotáhli do konce. Šlo to jen díky obrovské dávkce nadšení, dobrovolnické práce i sponzorských darů. Jen tak jsme mohli pobyt uskutečnit za pro rodiče velmi přiznivou cenu, aniž bychom děti ochuzovali o zamýšlený program. Děkujeme všem, kdo přispěli, prací, radou, darem, psychickou podporou, důvěrou, nadšením, které motivuje! Týna s Janou za hlavní realizační tým děkují především: Petrovi Samojskému a Vlastíkovi Krejčímu, našim ordinovaným duchovním, kteří se neváhali od počátku zapojit a na projektu spolupracovat, užšímu vedení UA, hlavně jejímu řediteli Michalu Kohoutovi, že dal této spolupráci zelenou, Dáše Knínkové za obětavé vedení vybraných programů, Lucii Hrabánkové za pomoc i podporu před táborem i na něm. A dětem, za to, co nám za tu dobu krásného daly!

Pokud si chcete celé fotoalbum z tábora stáhnout, nainstalujte si prosím tento program.

 

 

Projekt zbudování naučné stezky Norberta Fabiana Čapka
v okolí Radomyšle - první část

pondělí 6. července - sraz v 10:30 v Radomyšli

Obec širšího společenství koncepčně připravila a nyní začíná realizovat u příležitosti letošního výročí sto padesáti let od narození Norberta Fabiana Čapka projekt zbudování naučné stezky, která ponese jeho jméno a povede okolím jeho rodiště – Radomyšle u Strakonic. Na projekt máme vyčleněné základní finance, máme v základu zpracovaný rozvrh i postup prací a celý záměr jsme již také projednali se starostou městyse Radomyšle a máme jeho podporu. Je tedy načase vyrazit do terénu a pustit se do skutečné práce. A to doslova!
Nejbližším úkolem je totiž sběr co největšího množství a co nejúplnějších dat o možné trase stezky. To obnáší podrobně prozkoumat a zmapovat krajinu kolem Radomyšle, vytipovat, nafotit, do mapy zanést co nejvíce míst, která by se hodila na jednotlivá zastavení stezky. (Stezka bude dlouhá cca 6 km, počítáme se zhruba deseti zastaveními věnovanými jednak osobnosti a dílu Čapka a jednak úzkému sepětí krajiny s lidskou spiritualitou a jejím prožíváním.)
Samozřejmě budeme moc rádi, když tento projekt přesáhne naši obec, a jsme vděční za každého, kdo je ochotný se zapojit. Potřebujeme každou dobrou duši: její hlavu, ruce i hrdost na naši vlastní unitářskou tradici!

Pokud vás tedy tenhle nápad zaujal, zbystřete! První výprava za mapováním terénu se uskuteční v pondělí 6. července, sraz je v 10:30 na Maltézském náměstí v Radomyšli. Všichni, kdo byste mohli vzít auto a nabrat v Praze některé další dobrovolníky, ozvěte se nám prosím. Vybavte se prosím na chůzi terénem, vezměte si jídlo a pití na půl dne, tužku a papír a ideálně i mobil, s nímž se dá fotografovat. Vše ostatní připravíme.

Moc se těšíme, že se k nám přidáte! Pokud máte zájem se na tomto projektu jakkoli podílet, kontaktujte prosím mne (kristyna-ledererova@unitaria.cz, 603 878 838) nebo duchovního POU i OŠS Petra Samojského.

 

Peregrinus. Renesanční poutník

úterý 3. března 2020
Unitářská knihovna, Karlova 8, Praha 1


Představte si barvitý renesanční svět a v něm člověka, který si začíná mnohem lépe a intenzivněji než dosud uvědomovat svoje místo v něm, geografické souvislosti i vlastní vztah k tomu. co nás přesahuje. Lidská touha poznávat – sám sebe i rychle sílící ruch života kolem – se nutně odrazila také v poutnictví, jak ho dnes známe z vrcholných děl tehdejší literatury.
Člověk procházející krajinou měst, vesnic a pozvolna kultivovanou přírodou, kterou si kousek po kousku sám podmaňoval, si musel připadat jak uprostřed obrovského mraveniště. Učí se osobně vidět krásu, ale zároveň spatřuje mnohem pronikavějším pohledem i její odvrácenou tvář: chudobu, špínu, neřesti…– ono villonovské odpor vzbuzující „tlusté měkké bílé břicho měst“. Na jedné straně se v poutníkovi intenzivně projevuje touha po harmonii a zesilující smysl pro estetiku, na druhé straně nemůže opomíjet realitu třeba prvních opravdu celoevropských epidemií nemocí. Na jedné straně dochází k prudkému nárůstu vzdělanosti, na druhé straně stojí stále striktně hierarchické uspořádání společnosti, které dává jen málokomu šanci vymanit se z jednou daného řádu a vydobýt si v něm lepší místo.
Lze nad tím žasnout, lze propadat trudomyslnosti – ale také se tomu můžeme začít smát!
Nejen velmi vážně míněná snaha o porozumění harmonii světa, ale i satira, ironie a smích – smích, který ulevuje – jsou nové atributy poutníků. A tak vznikají díla, v nichž se jedinečným způsobem mísí lidská vznešenost i malost, pronikavý důvtip a hloupost, ryzost ideálů i podlá temná zákoutí lidských duší. Tomu všemu pak ale vévodí obrovské úsilí jít (a dojít) tam, kde tušíme světlo: čisté a zušlechťující.


Peregrinus. Mytický poutník

úterý 11. února 2020
Unitářská knihovna, Karlova 8, Praha 1

Prostý šat, mošna, hůl. Pereginus. To slovo v latinském jazyce označuje poutníka, svobodného člověka na cestě. Ještě přesněji řečeno –na dlouhé cestě. Člověka poznávajícího svět. Ta nejdelší z cest, kterou v životě projdeme, je samotný náš život. Peregrinus je také název nového programového cyklu Obce širšího společenství, a zároveň součást rozsáhlejšího projektu Nevzdám, se, jemuž se naše obec bude v nadcházejících dvou letech věnovat.

Cyklus je tedy primárně vztažen k symbolickému odkazu na cestu životem, ale jsou zde i další rysy poutnictví, které chceme vyzdvihnout.
Jedním z nich je touha po poznání, která podněcuje poutníky k cestě. Podněty, vjemy, zážitky, zkušenosti, neustálý kontakt s novým. To rozvíjí osobnost a zároveň učí pokoře, úctě a vstřícnosti. Poutníkům, kteří vidí svět v jeho rozmanitosti, se stěží může stát, že by své stavěli nad cizí.
Poutnictví přirozeně učí úžasu – nad krásou každé obyčejné věci v důmyslné stavbě světa. Poutník neustále obnovuje své bytostné propojení ze Zemí. Není mezi nimi žádná bariéra, zdi domů ani virtuálních světů, jen doširoka rozprostřený kraj a všechna stvoření v něm. Tím je jeho žití bohaté a zároveň prosté, poutník nepodlehne pocitu, že je pánem čehokoli, nemá touhu ovládat a vlastnit víc, než k životu potřebuje – nadbytečné věci na cestě tíží…

Poutnictví jako synonymum pro pomalé, přirozené nabývání moudrosti je v naší civilizaci přítomno od nepaměti – a to, jak jej vnímáme, se v zásadě nemění. Je v tom trochu tajemství, trochu našeho obdivu i trochu laskavé shovívavosti pro určité podivínství (jen málo z nás se kdy dokázalo vzdát pohodlí, pověsti, postavení, většiny majetku a stát se poutníky). Poutnictví rozuměli lidé před tísíciletími stejně jako mu rozumíme my dnes.
V tomto kontextu připravujeme šestidílný cyklus pořadů, během nichž se projdeme dějinami evropské kultury (tu a tam s nezbytným přesahem do dalších oblastí). Necháme se jimi provést od těch nejpovolanějších: poutníků z mytických příběhů i děl velkých myslitelů a umělců. Budeme se zaměřovat na rozmanité způsoby nabývání moudrosti a poznání včetně duchovního na životní pouti, život s pokorou k řádu světa a všemu ostatnímu bytí, život skromný, ale houževnatý. (Skutečný poutník se nevzdává!) K tomu samozřejmě bude patřit i nezbytný prostor pro naše vlastní zamyšlení a sdílené úvahy nad tím, jak různé typy poutníků a rozličné rysy poutnictví mohou inspirovat a podněcovat nás samotné k prohlubování poznání a pevnějšímu kroku na cestě.

 

Valné shromáždění obce

Sobota 25. ledna 2020
Unitaria - Hašplův sál, Anenská 5, Praha 1 8

Valné shromáždění obce se uskuteční dopoledne. Po něm bude pro zájemce následovat malý oběd (formou studeného občerstvení), a pak doprovodný program věnovaný historii sídla NSČU: pražské Unitarii. Těšit se můžete na prohlídku veřejnosti nepřístupných prostor obou budov (Anenská 5, Karlova 8) i na komentované představení  historickýh fotografií a původních kreseb i plánů domů (některých dosud neprezentovaných) z archivu NSČU.

 

Cesta domů (příběh cesty člověka k sobě samému)

Cyklus Metapříběhy jako zdroj duchovní inspirace
úterý 1. října, Unitářská knihovna, Karlova 8


Cesta je v duchovních společenstvích hojně užívaným motivem a symbolem. Cesta života, cesta růstu, cesta osobního rozvoje, cesta k Bohu, duchovní cesta…, takových různých cest. Ovšem cesta domů? Kdy o ní kdo mluvil naposledy? A přece to vždy byl ohromně silný námět velkých příběhů, z nichž čerpají a rostou naše kulturní i spirituální kořeny. Ať národy kočovné, nebo usedlé, vyprávění o cestě domů mají ve své tradici bez rozdílu.
Každý má své „domů“ – a nejen jednotlivci, nýbrž i celá společenství: připomeňme jen putování Židů s Mojžíšem z Egypta nebo náš vlastní příběh o praotci Čechovi. A téměř celou evropskou kulturu výrazně formovaly dvě dodnes nepřekonané antické variace na hrdinskou cestu domu: Odysseia a Aeneas. Opominout v této souvislosti nejde ani putování labyrintem světa Jana Amose Komenského.
Jsou to vše rozsáhlá epická vyprávění – a přesto je u všech z nich pod krustou dobrodružství jasně čitelný základní motiv: Cesta domů je cestou zrání společenství či člověka, jeho cestou z vřavy světa k sobě samému. Takové návraty nebývají jednoduché, jsou spojeny s nejrůznějšími zkouškami a vcelku ani příliš nehraje roli, vydal-li se člověk původně z domova na cestu dobrovolně, nebo z donucení (například vyhnanství).
Motiv cesty domů ve velkých příbězích je v tomto smyslu základním a nosným motivem lidské spirituality a stojí za to se mu věnovat pozorněji. V našem programu tradičně završíme rozvažování o něm tvůrčím workshopem.

A přece se točí

slavnostní uvedení uměleckého projektu

11. října v 19:00, Klub Paliárka, Holečkova 40, Praha 5, Smíchov

Jeho součástí bude křest stejnojmenné nové knihy Petra Samojského a premiérové představení 
videoklipů hudební skupiny

Kolorej, které knihu doprovází.
Jako kmotři projektu promluví Michal Vaniš a Lucie Fulínová.

Těšit se můžete také občerstvení na baru.
Vstup je zdarma – (a přípitek v ceně).


 

Slavnost Sdílení světla


Setkání se všemi obcemi NSČU

sobota 2. 12. 2017,
Slavnostní večer věnovaný každému z členů NSČU. Slavnost Sdílení světla se bude konat od 16:00 v Čapkově sále pražské Unitarie.



 

 



KONALA SE:

Slavnost sdílení


 

Před svátečním koncem roku jsme uspořádali „Slavnost sdílení“, která formou volně navázala na naši letošní Květinovou a také určitým způsobem reflektovala aktuální akci celé NSČU Sdílení světla, na niž je pro naše členy i příznivce vesměs obtížné se dostat.

 
 
 
 


Dne 1. 11. se konal křest nové knihy našeho nakladatelství

Michal Kohout

FORMA SLEDUJE SMYSL / NA OKRAJ ARCHITEKTURY

 

Není běžné, že dobrý tvůrce – autor díla – dokáže na základě vlastní práce formulovat obecněji platné principy. Tato schopnost je podmíněna nejen kvalitou jeho tvorby, ale i vzdělaností v jiných oborech, pronikavým myšlením a uměním své myšlenky formulovat. Pokud se toto u některé osobnosti sejde, dokáže vytvořit přitažlivý a inspirativní návod pro širší okruh lidí, jak se na danou věc (v tomto případě urbanizované prostředí) dívat, jak ji pojímat, jakými – pro běžného člověka až nečekanými – způsoby o ní přemýšlet.
Otevírá nové úhly pohledu, ukazuje souvislosti, k nimž se jinak lidé zvenčí dostávají jen velmi složitě.
Podle mého názoru je třeba si vážit každého, kdo toto dokáže a dělá, protože tím může velmi zkvalitnit vnímání dané sféry ve společnosti – ať už se jedná o druh umění, řemeslo, vědní obor nebo cokoli dalšího. To je a vždy bude velmi potřebné. Přispívá to k lepšímu porozumění světu kolem nás v jeho celosti. Michal Kohout patří k lidem, kteří to umějí – a naštěstí pro nás ostatní i dělají.
Výše uvedený přístup úzce souvisí s péčí o duši a ducha, k níž máme jako unitáři velmi blízko. A protože jsme přesvědčení, že vzdělávání a rozšiřování obzorů není v tomto ohledu nikdy dost, začali jsme v OŠS před šesti lety připravovat pro veřejnost i naše členy dvouleté vzdělávací projekty, které jsou zaměřené na komplexnější přístup k našemu vnitřnímu (nebo řekněme duchovnímu) světu v souvislosti s kvalitami a hodnotami světa vnějšího: tedy prostředí kolem nás. Je to vlastně úmyslné rozkročení se do vícera oblastí v době, pro niž je v mnoha ohledech typická a často nutná spíš stále hlubší specializace, nevyhnutelně spojená se zužováním okruhu znalostí, které může člověk pojmout.
Naše projekty mají popularizační účel, ale probíhají z velké části ve spolupráci s odborníky, abychom nabízeli kvalitní výstupy. Vydání knihy Michala Kohouta Forma sleduje smysl je součástí posledního z těchto projektů: Domov a krajina. Tato publikace ideálně zapadá do našeho konceptu určitého „překračování mezioborových hranic“, protože její autor je přesně ten typ renesančního člověka, kterého se výše uvedená poznámka o zužování okruhu znalostí netýká, navíc svou knihou skvěle plní naši představu celistvé péče o vnitřní i vnější prostředí: duši i svět, v němž žijeme. V podstatě přesně v duchu často užívaného vyjádření F. X. Šaldy, velké osobnosti české kritiky, že „smyslem tvorby a smyslem kultury je uskutečňovat Boha v člověku i v dějinách“.
Zbývá doplnit, že si velmi vážíme toho, že Michal Kohout přijal nabídku vydat svou nejnovější knihu ve spolupráci s námi. Děkujeme!

Kristýna Ledererová Kolajová

Krátké video ze křtu můžete shlédnout zde.




Nakladatelství OŠS na 26. Podzimním knižním veletrhu

Havlíčkův Brod, 14. a 15. října 2016

 
Obec širšího společenství se letos zúčastní knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě.
Tato akce má mezi českými vydavateli i knihomoly dlouhou tradici a dobrou pověst, zejména kvůli své skvělé atmosféře. O to více nás těší, že vás na ni letos můžeme pozva i my: Přijďte nás podpořit, popovídat si, prohlédnout tradiční tituly i novinky z naší produkce. Vydavatelství Unitaria je naším spoluvystavovatelem, takže budete mít takřka všechny vydavatelské počiny českých unitářů za poslední léta pohromadě, k dispozici k prolistování i zakoupení za veletržní ceny!

 

Logo
© 2009 - 2016 Obec širšího společenství