Širší společenství

dnes v 11:27

No musím přiznat, že k svobodě, kterou mám vlastně nepřispívám. Jenom si ji užívám a jsem za ni vděčný. Uvědomuji si, že žiju ve světě s možná největší mírou svobody jaká kdy byla pro člověka možná. Přijde mi to jako zázrak

Miloš Mášik

v neděli ve 13:27

No já ti napíšu na fb v čem se na to dívám trochu jinak. to bude moje aktivita ja byla v otázce :-)

Miloš Mášik

25.12.2024 v 11:20

To je výborný příměr, že dárky od Boha přicházejí v podivném a nesrozumitelném balení. A že člověk na duchovní cestě se může a musí vnímat jejich podstatu. Díky za ten podnět!

Martin Dubský

5.12.2024 v 16:31

Já vánoce ani nový rok nijak neslavím. To jsem si ponechal z mmé minulosti příslušnosti k náboženství svědků Jehovy. To mi přijde jako velmi praktické a zjednodušuje mi to život. Rád v tom čase jdu do práce. Je to takové zvláštně klidné. Pozoruji jiné lidi, prožívám náladu, která je venku a užívám si to. Určitě chci napsat přátelům a třeba dát videohovory s mámou. Kone roka se prostě pro mně pojí s pohodou a klidem. Ten si ale sám vyrábím a nenechám zvyklostem aby mi mě o něj obraly :-)

Miloš Mášik

5.12.2024 ve 13:45

Takhle, Petr S. umí vtáhnout do kázání, ehm tedy promluvy. Jsem nastaven videa přesouvat, ale tady to opravdu vždy poslechnu celé. Líbí se mi jeho závěr - není třeba záměr držet zvyky pro zvyky. hledejme tvůrčí záměr. Samému se mě podařilo obnovit v našem městě prakticky zapomenutou tradici. V jiný čas, jinak slavenou, ale šlo to. Takže In nomine virtutis creativae...!

Petr Hofman

28.11.2024 ve 14:57

Díky. Pěkné naladění dnes.Některé zajímavé body, zejména ty, které vycházejí z příslušných učení. Bylo by zajímavé slyšet více o něčem hlouběji (např. co pro buddhisty znamená nepřipoutanost) a také o rozdílech v praxi (modlitba, meditace) než dostat každodenné příklady, ony jsou ve srovnání s tím měné významné.Dal bych přednost tomu, aby poslední otázka byla: Kdybyste tak rozhodnul, jak bys mohli žít podle Buddhových a Kristových principů? Opět dík.

Alexander Komlosi

28.11.2024 v 10:00

Já jsem se dnes dostal k dvěma posledním středníkům. Vlastně mám stejnou odpověď na otázky z obou středníků. Jak čelím neštěstí? Jak dnes budeš jako Buddha a Kristus? Jakmile to půjde, tak vypnu přemýšlení a hodnocení. A půjde to opravdu často. Ještě k radikálnímu přijetí ustupování: Podle mně je to cesta k naprostému dobrovolnému zotročení. To bych ani nepsal tyhle řádky, protože by neexistovala tahle možnost. Byl bych jenom otrok třeba v nějaké továrně a továrník by byl rád, že pro měj dobrovolně otročím a vůbec nic nechci... takže práce a trochu jídla a tak dokola... určitě to lze zvládnout tím radikálním postojem, ale dobrovolně se takhle obětovat mi přijde podivné

Miloš Mášik

8.11.2024 v 10:54

Myslím si, že pokud jsem unitář, tak mám tuhle otázku vyřešenou dobře. Unitářství má podle mě správné směr a motivuje mě a vybízí k aktivitě. Takže já mám z osobního směřování dobrý pocit. Pro mně je kontrolní otázkou jak by vypadal svět, kdyby všichni dělali všechno tak, jak to dělám já? A pokud je odpověď, že svět by byl lepší, tak mám dobrý pocit

Miloš Mášik

29.10.2024 v 08:55

Je to otázka osobní etiky. Jak kdo k čemu dojdeme.

Ruda Froněk