Putování českou krajinou

PŘIPRAVUJEME:

Obnovující síla Země 
sobota 15. května 2021
pozdně jarní putování oblastí Brd
 
„To, čemu říkáme začátek, je často konec,
a skončit znamená vždy začínat.
Konec je tam, kde začínáme. (...)
Čas růže a čas jilmu
trvání mají stejné.
(...)
S vábením této Lásky a s hlasem tohoto Volání
budeme neustále hledat
a smysl našeho hledání bude
dospět tam, kde jsme začínali.
                                                           (Thomas Stearns Eliot)
 
Cyklus růstu, zániku a obrození je vlastně základním principem fungování světa. Od střídání dne a noci, lunárních cyklů i ročních dob se dostaneme až k tomu, že nové organismy přirozeně vyrůstají na zbytcích těch odumřelých a všechno dohromady to dává smysl a tvoří vyvážený systém. Tedy pokud výrazně nezasáhne nějaký invazivní činitel, třeba člověk. Ale i tak je příroda mistr obnovy a regenerace. Dokáže vracet život a přirozenou rovnováhu i do míst, které byly nějakým způsoben poškozeny, ať již například přírodní katastrofou nebo působením nás, lidí. Tomuto fenoménu bude věnováno naše další putování cyklu Nevzdám se, které naváže na podzimní toulky krajinou Mostecka a okolím Ústí nad Labem.
Tentokrát se vypravíme do prostoru bývalého vojenského újezdu v Brdech, a to z jeho jihozápadní strany. Půjdeme z vesnice Skořice k Padrťským rybníkům a cestou se budeme věnovat tomu, jak příroda zahlazuje stopy po vykácených dopadových plochách střelnic, krátery po raketách, jak si adaptuje umělé tůně, které měly roli hasičských nádrží, i předimenzované síťoví cest, jež měly bránit šíření případných požárů. Budeme se věnovat specifickému tichu krajiny, která takřka není obydlená, a na "obnovování" v jeho duchovní podstatě zaměříme také doprovodný program této cesty.
Celkem ujdeme 8,5 Km a z důvodů dosud platných omezení shromažďování osob tentokrát nevyužijeme pronajatý autobus z Prahy, ale sejdeme se až přímo na místě, v 10:15 na parkovišti Kolvín u stejnojmenné střelnice za Skořicemi. Kdo byste měl zájem se účastnit, kontaktujte prosím tajemnici OŠS (info@sirsispolecenstvi.cz nebo 603 789 838), s níž se individuálně dohodnete na dopravě (pokud můžete vzít auto a někomu případně nabídnout možnost spolujízdy, dejte nám prosím také vědět).
Jídlo a pití si prosím na celý den vezměte s sebou.
 
Veřejná doprava z Prahy a Plzně vlakem do Mirošova (Mirošov je zastávka cca 3 km od Skořic, odsud zajistíme dopravu auty):
8:13 Praha hl. n. - 9:27 Rokycany
9:41 Rokycany - 9:55 Mirošov město
 
9:22 Plzeň hl. n. - 9:38 Rokycany
9:41 Rokycany - 9:55 Mirošov město
 
Zpět:
15:08 Mirošov město - 15:24 Rokycany
15:33 Rokycany - 16:51 Praha hl. n.
 
15:08 Mirošov město - 15:24 Rokycany
15:28 Rokycany - 15:38 Plzeň hl.n.
Další dobré zpáteční spojení oběma směry je i o dvě hodiny později.

 

     

KONALO SE:

Proměny - působení člověka v krajině severních Čech
sobota 19. září 2020
podzimní putování okolím Mostu, Duchcova a Ústí nad Labem
 
„Úsilí nazmar. Postavené před pohromu,
Ty kmeny vítr rozfouká za kouřový
Obláček. Co na tom? Do jara krev se vsákne,
Listoví na větvích se rychle obnoví
a za zdí stromů prosvítá zas jen zeď stromů.“
                                                           (Justin Quinn)
 
Již jedenáctým rokem konáme naše tradiční spirituální putování českou krajinou. To nadcházející, podzimní, na něž vás tímto srdečně zveme, bude prvním v novém víceletém tematickém projektu nazvaném Nevzdám se. Chceme jím podpořit každou snahu o to nepodléhat pesimismu a neustat v péči o naše životní prostředí, o dobré a čisté vztahy mezi lidmi a v úsilí o hledání radostí v životě, byť je to někdy donkichotský boj.
 
Na celodenní putování se vydáme z Prahy, z autobusové zastávky Na Knížecí, jako obvykle v 9:00 a v podvečer, okolo 18:30, se vrátíme na stejné místo.
Mezitím se podíváme na tři místa: Do města Most, na jehož okraji pěšky dojdeme na hrad Hněvín a ze zdejší rozhledny se podíváme do krajiny, které se téma proměny velmi týká, krajiny poničené povrchovou těžbou uhlí a dnes již z velké části i rekultivované. Další zastávkou bude barokní zámek v Duchcově ležící na úpatí stále činného lomu Bílina. K areálu zámku za vlády Valdštejnů patřil i špitál s kaplí. Ta ale byla v roce 1959 stržena kvůli zamýšlené těžbě uhlí. Strop kaple zdobila krásná barokní freska malíře Václava Vavřince Reinera a právě ona je výmluvným symbolem lidské bezohlednosti a zároveň i snah napravovat své chyby, dělat nové, učit se z nich. Fresku o neuvěřitelné ploše 270 metrů čtverečních se před demolicí kaple podařilo sejmout a konzervovat. Za dalších dvacet let byla přenesena do nového, pro ni určeného pavilonu, nicméně zachráněna tím bohužel zatím stále není. Pozoruhodný osud této památky si připomeneme přímo na místě. Poslední lokalitou, které se budeme věnovat, jsou okrajové části Ústí nad Labem, Předlice, Chabařovice a jezero Milada, které vzniklo zatopením chabařovického lomu. Projdeme část jeho břehu (cca 6 Km chůze) a podíváme se i na další, tentokrát naopak úspěšný příklad záchrany části kulturního dědictví, na budovy školicího střediska Jacer, které výborně kombinují kvalitní novou architekturu a zbytky rozsáhlé zemědělské usedlosti, zdevastované během desetiletí hospodaření JZD.
Během putování se průběžně budeme věnovat doprovodnému programu na téma Proměny.
 
     
Světlo v krajině - podzimní putování krajinou
sobota 5. října 2019
 
Čím temnější nebe, tím jasněji vyvstanou hvězdy,“ řekl Leonardo da Vinci. Pro tohoto geniálního umělce, badatele, ale také člověka odhodlaně stavějícího objektivní poznání nad tehdejší katolickou církví hlásané učení, byla příroda útočištěm. V ní trávil obrovské množství času, žasnul nad jejím řádem, dokonalou vzájemnou propojeností živého i neživého a s nesmírnou trpělivostí pozoroval a objevoval její zákonitosti. Zároveň ovšem ctil tajemství, která lidem zůstávají skrytá. Leonardo, byť obrovsky sečtělý člověk, se nespokojil se zprostředkovanou pravdou a zprostředkovaným poznáním, ale toužil si sám vše prožít, osahat a na základě toho pochopit.
Dílo, které díky tomuto přístupu a svému talentu vytvořil, právem obdivujeme dodnes. Ovšem pro unitářské společenství by mohla být stejně tak hodná obdivu jeho touha po pravdě, podstatě věcí a schopnost své vlastní poznání neustále prohlubovat a korigovat. Jeho dlouhý život byl naplněný prací, které měla sloužit člověku. Život beze zbytku naplněný, dá se říci. I proto stojí za to si jej naším putováním připomenout.
Vydáme se do krajiny, pomyslného chrámu a prameni života, zkusíme se podívat na věci běžné svátečním, zaujatým pohledem, věnovat jim čas a dopřát ho i našemu vlastnímu prožitku. Součástí putování bude i pocta stromu jakožto vyjádření toho, že jsme si vědomi bytostné provázanosti lidského společenství s naší Zemí.
 

Země plná znamení – jarní putování českou krajinou
Sobota 23. března 2019
 
„S pocitem hluboké pokory a čisté lidské vděčnosti se raduj z každé chvíle, která ti bude ještě dopřána na potulkách krajinou, a poděkuj za všechno krásné, čím tě podarovala a nežádala od tebe nic, tvá země zamyšlená, než upřímnost, lásku a věrnost.“
Naše tradiční putování tentokrát věnujeme připomenutí osobnosti Ladislava Stehlíka, básníka, kreslíře, učitele a především obdivuhodného znalce české krajiny. Od jeho narození letos v červnu uplynulo 110 let a v kontextu spirituality krajiny, tedy tématu, jemuž se naše obec kontinuálně věnuje, považujeme za důležité na jeho význam a dílo upozornit. A to nejen na „českou poutnickou bibli“, tedy trilogii Země zamyšlená, ale také na méně známé polohy jeho tvorby: zejména jednoduché, vzdušné, ale mistrovsky vedené kresby a vytříbené, neokázalé verše, plné hluboké víry.
Ladislav Stehlík pocházel z městečka Bělčice v jihozápadních Čechách, a tak se vypravíme právě do této části naší země, mezi města Březnice, Blatná a Nepomuk. Je to kraj, který neohromí velkolepostí přírodních útvarů, ale potěší prostou zabydleností: spoustou pěšinek, rybníků, kostelíků a kapliček, mezí, lesíků a remízků, mezi nimiž jsou rozstrkána lidská sídla – vesnice, městečka i usedlosti na samotách – v harmonii, která dává tušit, že propojení člověka s rodnou zemí má zrovna zde velice staré, avšak dosud živé, nezpřetrhané kořeny.
Na celodenní putování se vydáme z Prahy, z autobusové zastávky Na Knížecí, jako obvykle v 9:00 a v podvečer se vrátíme na stejné místo. Chcete-li se zúčastnit, přihlaste se prosím na info@sirsispolecenstvi.cz, nebo telefonicky kontaktujte tajemnici obce (603 789 838).
 
     
„Obohatit světovou symfonii o nový akord“
Spiritualita v díle českých básníků

sobota 28. 4. 2018

Žádný básník se ve svém díle nevyhne reflexi krajiny, která jej utvářela nebo utváří. Jen je v jeho textech více či méně zjevná, nebo umně skrývaná. A platí to i naopak: chceme-li básnické dílo nejen číst, ale opravdu prožít, měli bychom se podívat do krajiny, která byla pro jeho tvůrce zásadní, naladit se na ni. V takových chvílích se otevírají hlubiny poezie, nevyřčené se stává zřetelnější, napsané se propojuje s duchovní skutečností.

Jarní putování bude věnováno právě takovému druhu pohledu na spiritualitu krajiny. Vypravíme se tentokrát na Vysočinu, do míst spjatých mimo jiné s životem básníka Otokata Březiny, působením nakladatele Josefa Floriana a také génia a zároveň enfant terrible poezie hluboké víry Ivana Martina Jirouse. Osobností, které zásadním způsobem formovaly duchovní linii české literatury.
Cesta bude zároveň prologem k stejnojmennému cyklu tří zamyšlení o spiritualitě v české moderní literární tvorbě, prezentovaných následně v rámci programů Pražské obce unitářů.
  Symfonie
     
Krajinou vzpomínek
sobota 4. 11. 2017

 

K podzimnímu času patří i svátek, jímž si připomínáme ty, kteří již nejsou s námi. Najdeme ho jak v křesťanských, tak v pohanských tradicích. Je to důležitý svátek – dává nám prostor k zamyšlení se otázkou, odkud vyrůstají naše kořeny a nakolik jsou pro nás cenné.

Putování autobusem za největším českým menhirem, zvaným Pastýř, který se tyčí na okraji obce Klobuky na Kladensku, podíváme se do Peruce, k místu, kde se podle pověsti (a Dalimilovy kroniky) setkal kníže Oldřich s prostou dívkou Boženou a z jejich vzájemné náklonnosti vzešel údajně Oldřichův jediný syn a pokračovatel přemyslovského rodu a nakonec se zastavíme na neobvyklém památník ve vesničce Mšec.

 
     
Unitářská „spanilá“ jízda - putování z Dobřichovic do Řevnic
sobota 20. května

Na kolech, koloběžkách, kolečnových bruslích i pěšky, a to nakonec podél řeky Berounky, vzhledem k nejmladším účastníkům, pro něž byla kratší trasa lépe zvládnutelná.
   
     
Cizincem ve své zemi?
Rallye Berounsko
sobota 22. dubna 2017

Toto jarní putování bylo poněkud netradiční: Nezahájili jsme je v Praze, ale v Berouně na náměstí, odkud jsme se již společně vydali na návštěvu do místního sboru Českobratské církve evangelické, kde nás již očekával farář Mikuláš Vymětal. Ochotně nám ukázal všechny prostory sboru i krásnou zahradu, nabídl nám čaj a také jsme chvíli diskutovali o problematice cizinců jak v Berouně a jeho historii, tak ve sboru, který Mikuláš vede. Měli jsme také možnost prohlédnout si archivní výkresy a plány jak stávajícího sboru, tak nové, nerealizované varianty. Nakonec jsme si společně zazpívali a vyrazili do Sv. Jana pod Skalou.
Zde jsme vyšplhali na místní vápencové stěny a navštívili kostel včetně jeskyně. Další zastávkou byly lomy Amerika, kde jsme si s našimi nejmenšími účastníky připomněli Den Země a pomohli trochu vyčistit místní krajinu od odpadků. Odtud jsme přešli na židovský hřbitov u Mořiny a připomněli v souvislosti s naším tématem židovskou menšinu v českých zemích.
 
Fotografie k akci naleznete zde.
 
     
Domov, krajina melancholie
sobota 14. 5. 2016
 
Putovali jsme jižní částí středních Čech, kde krajina od brdských hřebenů až po Blaník vesměs nevyniká divokostí ani dramatickou scenerií, ale je krásně úměrná, rytmizovaná nízkými kopci, které lze snadno přehlédnout a které jí tím dodávají pohledovou hloubku. Je to krajina útulně zabydlená, v níž lidský a přírodní faktor dospěly k vyváženosti. Lze ji snadno projít, její prostý půvab v člověku možná nevyvolá opojné či euforické pocity, ale zato ho navede k zádumčivému rozmýšlení.

Navštívili jsme takzvanou Husovu kazatelnu, přírodní památku na Sedlčansku, a barokní kostel sv. jana Křtitele na Makové hoře.

 

 
     
Vzdušné zámky - anebo rozhlédnutí po domově ptáků a větru
sobota 10. 10. 2015

Putovali jsme k rozhlednám, tedy stavbám, jejichž prostřednictvím se člověk odjakživa chtěl na svět podívat z perspektivy ptáků. Naše cesta konkrétně směřovala ke dvěma kamenným rozhlednám v Karlovarském kraji, den jsme začali jsme v obci Krásno (u Bečova nad Teplou), z níž jsme se vzápětí vydali zdolat Krásenský vrch, na němž stojí podivuhodná, do spirály budovaná rozhledna, která v roce 2011 vyhrála titul nejhezčí rozhledna Čech. Z Krásna nás autobus převezl na další výchozí místo – do města Kyselka, proslulého místními lázněmi s pramenem jedné z našich nejznámějších minerálních vod – Mattoni. Samy lázně, jejichž věhlas minimálně v 19. století dalece překračoval hranice naší země, stojí za zhlédnutí, byť jejich areál se nachází v neutěšeném, často nezachranitelném stavu. Odtud jsme se vypravili na rozhlednu Bučina, která se nachází přímo nad lázeňským areálem.

 
     
Zprávy a soubory fotografií ze všech konaných putování včetně těch ještě starších (od roku 2012) najdete v sekci Galerie: http://www.sirsispolecenstvi.cz/galerie/    

 

Logo
© 2009 - 2016 Obec širšího společenství