Metapříběhy: konference

Konference Velké příhěhy jako zdroj duchovní inspirace, která završovala náš celoroční program věnovaný metapříběhům, se konala v sobotu 7. prosince na Novotného lávce. V sále s krásným výhledem na Karlův most se nás sešlo přesně čtyřicet - ze sedmi českých unitářských obcí a k tomu také několika zemí: Kromě české republiky i z Rumunska, velké Británie a Ameriky. Celá konference byla dvojjazyčná, simultánně tlumočená.

Příběhy… jsou od narození všude, všude kolem nás a v nekonečných variantách. A přesto má tahle bezedná pokladnice podnětů a inspirací zcela jednoduché, snadno rozpoznatelné jádro, staré jako lidstvo samo, a doložené od prvních dochovaných záznamů o lidských civilizacích. Když si lidé uvědomili sílu a moc příběhů, začali oněm jádrovým říkat metapříběhy (příběhy všezahrnující; takové, kolem něhož se postupně – v řádu staletí, tisíciletí – formovaly celé kulturní okruhy, a tyto příběhy ozřejmují jejich původ, dávají jim smysl, určují vztahy, vypráví o tom, co bylo, a zároveň tím dávají legitimitu a smysl tomu, co je, co bude…) Máme pro to slovo archetyp: můžeme říct pravzor, tradicí prověřený model, který se - obohacený o jedinečnosti - stále opakuje, a dokud lidstvo bude vyprávět a psát příběhy, opakovat se v nich bude, bez ohledu na formu a ztvárnění.
Unitářství má v tomto ohledu velkou výhodu: umožňuje a nabádá porozhlédnout se s pokorou a zároveň touhou poznávat po celém tomto úžasném dědictví bez předsudků, preferencí a hledat ony společné prazáklady, ale i jedinečnosti přidaných autorských vkladů jedinců i celých kultur.
Jenže s dobou multimediálních informačních systémů, která nás zahlcuje daty, jejich interpretacemi a dezinerpretacemi, na nichž nemusí být žádná shoda, a přesto mohou být okamžitě vypuštěny do veřejného prostoru, přišlo opovržení významem takových příběhů. Pravda je, že současnými způsoby servírované a konzumované informace a jejich sdílení již neslouží k duševnímu a duchovnímu rozvoji člověka, jako tomu bylo dříve, naopak rozmělňují, znejasňují, zastírají, rozdělují, namísto aby spojovaly, ukotvovaly. Právě proto, že na nich nemusí být shoda. Ceněná zodpovědnost za jejich společné přijetí, které bývalo utvářené po dlouhý čas, přerostla do uměle rychlené individuality a bezbřehosti, jejichž úskalí si málo připouštíme.

Klíčová otázka je, zda když se vzdáme těchto příběhů, dokážeme plně žít… Protože jak jinak se mohou kultury a společenství v základu vyjadřovat a s čím se identifikovat – než symbolickým vyprávěním? K vnímání svého místa na Zemi totiž stále potřebujeme sdílené, identifikující příběhy. Jinak jen těžko můžeme uspokojivě nalézat smysl života. Příběhům má význam věnovat pozornost! Proto jsme tuto konferenci zorganizovali.

Pět přednášejících - Petr Samojský (ČR), Anna Hogenová (ČR), Susan Loy (USA), Claire MacDonald (GB) a Norbert Rácz (maďarští unitáři v Rumunsku) - postupně představili své osobní pohledy na velké příběhy a jejich význam pro dnešní duchovní společenství. A tak jsme se zastavili u role oněch velkých příběhů v našich malých, osobních příbězích; u toho, proč je důležité se i v dnešní době vracet ke zdroji naší vlastní kultury a identity a k bytostnému tázání; ohlédli jsme se do doby, kdy transcendentalisté pro nás obnovili význam sepětí s přírodou, její symbolikou a bezprostředním prožitkem příběhu a nechali se inspirovat, jak tento odkaz dnes integrovat do našeho liturgického i osobního prostoru; zamysleli se nad alegorií vyhnání z ráje a možností pomyslného návratu do něj skrze společenství, které bude vstřícnou, zdravou objímající a posilující komunitou; a nakonec i z teologického hlediska prošli odklon liberálního náboženství od prožívání příběhů až k jeho současné postupné rehabilitaci prožitku, jehož místo částečně a na chvíli přebralo pozitivisticky pojaté vědění.

Podstatné myšlenky zazněly i v závěrečné hodinové panelové diskusi - ať se již týkaly vztahu vědy a náboženství, obrazu a slova, nebo příběhu a rituálu. Jsme velmi vděční všem přednášejícícm i účastníkům, že společně vytvořili úžasné a inspirativní odpoledne!

Z konference bude v polovině ledna 2020 vydán sborník v obou jednacích jazycích.

Logo
© 2009 - 2016 Obec širšího společenství