Leden 2021 - téma Tři kamínky na cestu
Při první lednové schůzce jsme konečně (!) instalovali kompostér na dvorek Unitarie. Zároveň jsem se věnovali také tomu, co jsme dělali v právě uplynulém roce (z října nám kvůli koronavirovým omezením zbylo dokončit téma Tři kamínky na cestu aneb Co mi dává v životě jistoty) a také plánům na rok 2021.
V rámci víkendového setkání jsme se pak tedy věnovali ještě jednou třem kamínkům, tedy jednomu, který symbolizuje nás samotné, dalšímu, jenž značí naše vztahy s druhými, a pak také tomu, co nám připomíná vztah ke světu včetně všeho, co nás přesahuje. Každý z mladých unitářů své tři získal již při úvodní říjnové schůzce skupiny, ale teprve nyní jsme se dostali k tomu, abychom si pro ně vytvořili každý svůj ochranný talisman, tedy kožený váček zdobený korálky. Jejich výroba, od návrhu (každý si vymyslel svůj vlastní tvar) až po vyzdobení, nám zabrala v podstatě celý den. Ovšem stálo to za to. Kamínky teď mají kde spočinout.
Mimoto jsme se o víkendu s Milošem M. absolvovali úvodní lekci kurzu, který pro nás vymyslel. Má název Jak se máš a budeme se při něm věnovat práci se svou myslí. Jako první jsme zjišťovali, co je to „vnitřní klid“, jak si ho můžeme uvědomit pomocí srovnání toho do například vidíme (ruku před očima) a toho, co nevidíme, ale dokážeme pozorovat jinak – třeba jak vybadá horní patro v puse, když si ho přejíždíme jazykem. Miloš pak zkoušel takový malý úkol: ukazoval a schovával palec a zároveň mezitím různě často ťukal do desky stolu. My měli pak říct, kolikrát který ten úkol udělal. Tohle naše soustředění, v naprostém tichu a pozornosti, pak popsal jako vnitřní klid. Také nám ho přirovnával k situaci, kdy hrajeme nějakou akční hru na počítači, a zatímco na obrazovce dynamicky překotně ubíhá děj, v samotném počítači musí být stále stejné vyrovnané napětí, 220 V, které je s elektrické sítě naprosto neměnné, jinak bychom vůbec nemohli hru hrát. Člověk vlastně funguje v ideální případě stejně. Miloš tvrdí, že vnitřní klid se lze učit a naučit – my tomu ale moc nevěříme, aspoň zatím😊.
Také se nám povedlo vytvořit obrovskou sněhovou kouli. Měli jsme takovou radost, že jsme se rozhodli na její počest založit naši první slavnost: od letoška tedy slavíme 10. ledna jako Den Velké Koule.
