Širší společenství

Obec širšího společenství českých unitářů

Po dvou deštivých a studených týdnech ukázalo počasí svou přívětivější tvář, a tak jsme se ráno u rybníka Strž potkali s krásným, byť již podzimním slunečným dnem. Na putování se nás vydalo tentokrát pouze deset (virózy řádí). Naším nejzazším cílem měl být Plechhamr, u něhož jsme chtěli přejít Kocábu a po jejím druhém břehu obloukem dojít až do Čapkovy Strže. Odhadem nás čekalo zhruba deset kilometrů cesty krajinou dubových a borových hájů, břidlic vystupujících z podloží na povrch a vody, která zde v nich odpradávna hloubí koryta svých toků.

Téma putování bylo Proudění vědomí v krajině života (vztaženo hlavně a primárně právě k symbolice vod) a záhy se ukázalo, že přiléhavěji se téměř nedalo vybrat, byť jsme ho volili již na jaře. Všude kolem nás totiž stála nebo proudila voda: obrovské rozlité louže v lukách, zaplavené příkopy, rozbahněné a zatopené cesty, rozvodněná řeka i přítoky. Takový vodou nasycený podzim zdejší krajina již dlouho nepamatuje. Je to dobře, samozřejmě: radují se houby všeho druhu rostoucí všude kolem, raduje se Elí, s námi jdoucí Portugalský vodní pes, radujeme se vlastně i my, je to v slunečním světle vlastně dost optimistický pohled na dostatek životadárného živlu v krajině.

Ale zároveň nám to cestu dost zkomplikovalo: u Plechhamru se Kocába přejít nedala (s tím jsme ovšem vlastně počítali) a kousek za čtvrtým hamrem na ní zmizela lávka – s tím jsme nepočítali. Takže trasa byla nakonec velmi alternativní, ale přesto zajímavá: potkali jsme krásnou louku plnou ocúnů, Miloš Hlávka pro nás zde uspořádal skvělé koncertní vystoupení, našli jsme krásné složené borové klády, léty zešedlé, až vybělené, nádhernou housenku a ještě mnoho dalších krásných pohledů a zákoutí.

Končili jsme v zahradě u Čapkovy Strže kávou a inspirativními myšlenkami, které pro nás plánovaně připravil náš duchovní a neplánovaně také tým zdejší kavárny (ke každé kávě servírují i zajímavý citát z díla Karla Čapka). Téma Proudění vědomí prožité se vším, co k němu patří!