Týden se slunečnicí – tak by se dal popsat čas, který Unitaria Team strávil přípravami letošní Květinové slavnosti naší obce. Sešli jsme se kvůli tomu už ve středu 9. 6. v Unitarii, protože bylo zapotřebí připravit základový obrázek, do něhož pak budeme vlepovat lístky, které doputovaly od našich přátel z obce. Od začátku jsme chtěli, aby to bylo společné dílo – a to se nám dařilo, každý se aktivně zapojoval, aniž byste poznali, co kdo maloval! Ale vytvoření slunečnice nebyla jediná povinnost, ještě jsme museli zkontrolovat bylinky, kterým se na dvorku očividně daří, rostou jak z vody (tedy pardon z žížalího čaje z našeho kompostéru – pilné žížalky ho vyrobily zase téměř neuvěřitelné množství: jedenáct odměrek). Potom jsme se vrátili do Unitarie, zahráli si koulení na kolíčkové kuželky, a už nás netrpělivě čekal Miloš na Zoomu, s nímž jsme se věnovali tomu, co je to nuda, kde vzniká, proč a jak toho může někdo i zneužít. Také máme úkol: všímat si kdy a proč se začneme nudit a co se stane, aby nuda skončila. A už bylo pozdě večer, takže jsme se rozjeli domů.

 

Nicméně jen na dva dny, protože už v pátek po třetí hodině jsme se znovu sešli, tentokrát v Kotenčicích. V plánu bylo z pátku na sobotu zkusit bdít do svítání – chtěli jsme si zkusit vigilie u ohně. To jednak proto, že s blížícím letním slunovratem je na to příhodný čas, a také proto, že další den nás čekala Květinová slavnost. Počasí nás sice trochu strašilo velikými mračny, ale nakonec spadlo jen pár kapek. Připravili jsme si obrovskou kupu dřeva, postavili stan a zapálili oheň. Do šera jsme ho udržovali jen mírný a hráli různé hry. Třeba poslepu procházení kamenné stezky, kutálení plechovky na kolíčky, nebo potmě pak hledání bílých lístečků po celé zahradě. Po setmění jsme si pak povídali o tom, co jsou to vigilie a čím pro nás může být bdění zajímavé, také o tom, jak fungují lidské smysly za světla a jak za tmy a co lidi fascinovalo na noci letního slunovratu.

 

Chystali jsme se na probdělou noc, ale vlastně nás to všechno docela uspalo, takže poslední z nás usnuli už v půl druhé. To ale neva, i tak to byl u ohně hezký zážitek. V sobotu dopoledne jsme se pak vypravili do Obořiště na zmrzlinu a cestou zpátky našli mezi poli pohozený umělý vánoční stromek. Odnesli jsme ho s sebou do vsi do kontejnerů na tříděný odpad. Odpoledne jsme pak nacvičovali jednotlivé úkony, které bylo třeba natočit na krátké video pro Květinovou slavnost, a květinu pak dotvořili, když přijel PS s kamerou. Myslíme, že se povedla, snad se bude líbit všem, co do ní svým vkladem přispěli, i těm, co se nechali výsledkem zcela překvapit.